Antioxidačná ochrana a výživa očí!

Oko je přímo vystaveno vlivu vnějšího prostředí. Exogenní vlivy, jako například sluneční záření, toxické oxidy dusíku, cigaretový kouř nebo endogenní vlivy, jako je například infekční zánět s velkým množstvím aktivovaných fagocytů, mohou produkovat ve zvýšené míře nebezpečné volné radikály.

Oko má celý přirozený systém antioxidačních ochranných mechanismů, kde jsou v největší míře zastoupeny vitamin C a enzymy kataláza, superoxiddizmutáza, glutathioperoxidáza a glutathionreduktáza. Jsou však situace, kdy přirozené antioxidační mechanismy nedokážou dostatečně inaktivovat atak volných radikálů a dochází k poškození tkání oka a k jeho stárnutí. Delší dobu je známé poškození předního i zadního očního segmentu UVB zářením, kdy se vyčerpává antioxidační účinek přirozeného enzymového systému a dochází k zesílení poškozujícího účinku reaktivních volných radikálů. Obdobně zesiluje poškozující účinek superoxidových radikálů vznikajících ve vyšší míře při zánětlivé reakci v oku. Právě z tohoto a dalších důvodů je považována za racionální dlouhodobá suplementace specifickými antioxidačně účinnými přírodními látkami (karotenoidy – předně luteinem a zeaxanthinem), vitaminy C a E a stopovými prvky, které se přímo podílejí na syntéze klíčových endogenních antioxidačních enzymů (zejména měď a selen).

Z pohledu antioxidační ochrany oka je důležitá skutečnost, že jednotlivé antioxidačně účinné látky nefungují samostatně, ale úzce vzájemně kooperují a vytvářejí skutečný antioxidační systém. Tak například vitamin E reakcí s volnými peroxylovými radikály vytváří jako produkty svého antioxidačního zásahu tzv. tokoferoxylové radikály, ty jsou inaktivovány vitaminem C, produkty antioxidačního zásahu vitaminu C inaktivuje enzym glutathionperoxidáza. Nezbytný ochranný systém oka tak funguje jako antioxidační kaskáda. Velkému zájmu se dnes těší velká skupina lipofilních barviv rostlinného původu – karotenoidy. Mezi relativně dobře probádané karotenoidy bez aktivity provitaminu A patří právě lutein a zeaxanthin. Díky své chemické povaze se velmi ochotně vychytávají ve tkáni sítnice, příznivě ovlivňují látkovou výměnu oka a působí ochranným antioxidačním mechanismem. Naopak vitamin C má rozhodující ochranný vliv v očních tekutinách a ve sklivci. Dokonce bylo prokázáno, že oko může být poškozeno po dlouhém kontaktu hydrofilních čoček s rohovkou. Čočka omezuje prokrvení rohovky, vyvolává hypoxii oka. Následné masivní prokrvení rohovky po sejmutí kontaktních čoček (postischemický oxidační stres) vyvolává zvýšenou tvorbu rizikových volných radikálů. I v takovém případě je vhodné dlouhodobé užívání doplňku stravy OCUTEIN FORTE LUTEIN 15 MG .

Vplyv prírodných karotenoidov na vekom podmienenú makulárnu degeneráciu.

Onemocnění, které postihuje centrální část sítnice oka, nebo-li žlutou skvrnu, se nazývá věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) a setká se s ní asi čtvrtina dospělé populace nad 60 let. Jedná se o multifaktoriální onemocnění způsobené kombinací a interakcí genetických faktorů s vlivy prostředí a tělesnými charakteristikami pacienta. Jedním z faktorů, které přispívají ke vzniku této zákeřné nemoci je podle světové zdravotnické organizace (WHO) také nevyvážená strava.
Oční čočka soustřeďuje a zaostřuje světelné paprsky do žluté skvrny. Tak vznikají ostré obrazy. Na jedné straně je energie vnějšího světla zachycována ve smyslových buňkách, na straně druhé se k tvorbě vnitřní energie využívá kyslíku, který je nezbytný pro vytváření a odbourávání buněčného materiálu. Důsledkem tohoto procesu je skutečnost, že světlo a kyslík jsou faktory, které podporují vznik volných radikálů. Díky těmto vytvořeným agresivním činitelům dochází ve žluté skvrně k chemickým reakcím, jejichž následkem je odumírání smyslových buněk.

Zdravé lidské oko je vybaveno přirozeným antioxidačním obranným systémem, který snižuje oxidační stres. Jako ochranu proti nebezpečným volným radikálům obsahuje sítnice vysokou koncentraci antioxidačních enzymů, například superoxid – dismutázy a glutathion – peroxidázy, které mohou zmíněné škodlivé produkty metabolismu absorbovat a neutralizovat. Ke správné funkci enzymů jsou nezbytné kofaktory, kterými jsou zinek, měď nebo selen a právě tyto prvky nalézáme ve vysoké koncentraci v očních tkáních. Další významnou ochranu poskytují vitamín C a karotenoidy, které fungují jako neenzymatické zhášeče kyslíkových radikálů.

Konec spekulacím o vlivu antioxidantů na věkem podmíněná oční onemocnění učinili američtí vědci z National Eye Institute, kteří provedli rozsáhlou vědeckou studii ARDES1), (Age-Related Eye Disease Study), jíž se účastnilo přes 3 600 jedinců s VPMD v různých stádiích nemoci. Během studie byl sledovaným pacientům zajištěn denní přísun vyššího množství vitamínu C, beta-karotenu a zinku, vitamín E a v malém množství nechyběla ani měď. Měď byla do této formulace přidána z preventivních důvodů, jelikož dlouhodobý vyšší příjem vitamínu C, železa nebo zinku významně redukuje resorpci mědi, která je důležitou součástí řady enzymů a její dlouhodobý defi cit může vyvolat anémii. Výsledky této studie prokázaly signifi kantní snížení rizika rozvoje pokročilé VPMD o 25 % při dlouhodobém denním příjmu vyššího množství antioxidantů ve srovnání s kontrolní skupinou.

Přírodní karotenoidy jsou rostlinné pigmenty, dodávající barvu některým druhům zeleniny a ovoce a tvoří významnou skupinu antioxidantů. Přestože bylo doposud v potravě identifi kováno přes 600 druhů karotenoidových barviv, lidský organismus jich využívá pouze šest, mezi něž patří nejznámější beta-karoten, ale i lutein a jeho izomer zeaxanthin. Pozitivní vliv betakarotenu na VPMD byl společně s dalšími antioxidanty potvrzen desetiletou studií ARDES, v současné době však již probíhá studie ARDES II, kde byly ke stávající antioxidační formulaci přidány také další dva karotenoidy, lutein a zeaxanthin.Oba karotenoidy se akumulují ve žluté skvrně a ochraňují ji před škodlivými ultrafi alovými paprsky. Jedna z prvních rozsáhlých studií, která zkoumala vliv karotenoidů v dietě na riziko rozvoje VPMD byla tzv. Eye Disease Case Control Study2). Výsledky této studie prokázaly signifi kantní snížení rizika rozvoje očních onemocnění u lidí s vysokým obsahem luteinu a zeaxanthinu v krvi. Navíc bylo potvrzeno nižší riziko rozvoje VPMD u jedinců, jejichž dieta obsahovala minimálně 5,8 mg luteinu a zeaxanthinu v denní dávce, než u těch, jejichž příjem obou karotenoidů byl nižší než 1,2 mg denně. K obdobnému závěru došli i výzkumní pracovníci v průzkumu, který byl určen k získání národních reprezentativních informací, týkajících se zdravotního a stavu a výživy občanů Spojených států amerických v tzv. Third National Health and Nutrition Examination Survey neboli NHANES III3), kde se též ukázalo, že denní příjem 6 mg luteinu a zeaxanthinu je asociováno se snížením rizika rozvoje VPMD.

Předpokládá se, že konzumací pěti kusů ovoce a zeleniny denně získá organismus přibližně 5 až 6 mg karotenoidů, včetně luteinu a zeaxanthinu. Průměrný přísun karotenoidů se však v populaci odhaduje přibližně na 2 mg denně, proto je tedy vhodné doplňovat chybějící množství karotenoidů společně s dalšími antioxidanty, zinkem a mědí ve formě kvalitních doplňků stravy jakým je například Ocutein. Každodenní užívání Ocuteinu, lze doporučit především jedincům, kteří překročili věkovou hranici 50 let, mají rodinnou predispozici k VPMD, nebo jim bylo diagnostikováno počáteční stádium VPMD.

1. ARDES (Age-Related Eye Disease Study), National Eye Institute: http://www.nei.nih.gov/amd/
2. Eye Disease Case Control Study Group. Antioxidant status and neovascular age-related macular degeneration. Archives of Ophthalmology 1993;111:104-109.
3. NHANES III (Third National Health and Nutrition Examination Survey), American Optometric Association: http://www.aoa.org/x4732.xml